Jenina sága: Final fantasy House

Jenina sága: Final fantasy House

Mít okruh lidí, se kterým můžete sdílet lásku k jedné věci, může být nejlepší věc na světě. Nebo taky ne. Stačí jediný člověk s postranními úmysly a dům nejlepších přátel se může změnit v domov hrůzy. Přesně to se stalo v aféře na internetu známé jako Final Fantasy House.

[hide]

Jenina sága

Psal se rok 2005, když se na internetu objevila webová stránka demon-sushi.com, na které webmaster varoval široký internet před Jen Cornet, známou také jako Jenova či prostě Jen. Webové stránky se rychle staly známé a přitáhly spoustu pozornosti. Objevili se další lidé, kteří měli tu smůlu zaplést se Jen. A díky Zackovi i oni dostali odvahu vyprávět svůj příběh.

Je těžké načrtnout jednoduchou časovou osu celé události, protože oběťmi bylo v různé míře hodně lidí. Pojďme se spolu podívat na výpovědi několika nešťastníků, kteří se mimoděk stali oběťmi kultu. Zde je jich uvedených jenom několik odvážných kteří o své zkušenosti promluvili na internetu. Další střípky výpovědí a celé rozhovory s oběťmi lze nalézt na webových stránkách, viz zdroje.

Zack

Zack byl fanouškem her Final Fantasy, především vedlejší stejnojmenné postavy, Zacka. Založil si webovou stránku, na které shromažďoval informace o postavě, fanarty a fanfikce. Protože to byla široko daleko jedná webová stránka svého druhu, brzy získal pozornost a začal být aktivní v online fanouškovské komunitě.

Třináctého listopadu 2001 začal jeho kontakt s někým, kdo si říkal Hojo podle šíleného vědce ze hry. Byl to právě Hojo, kdo jej poprvé nazval Zackem.

Zackovým osudovým příspěvkem byl fanart Jenovy, který doplnil o krátký příběh. Hojo ho za příběh pochválil a zeptal se:

To je fakt realistické. Je to tvoje vzpomínka?

Zack z toho byl právem zmatený. Řekl, že si to prostě vymyslel a Hojo se na nějakou dobu odmlčel. Pak ale napsal zprávu, v níž stálo:

Moje žena s tebou chce mluvit.

Zack souhlasil. Bylo mu v té době teprve 19 a jak sám říká, byl úplně blbej. A také měl problémy s alkoholem. K jeho smůle Hojovou manželkou byla právě Jen. Okamžitě se s ním začala bavit o magii, alternativních vesmírech a minulých životech.

Věříš na minulé životy?

A protože měl Zack doteď a lidmi z fandomu jenom dobré zkušenosti, ani ho nenapadlo, že by nemusel říkat pravdu. Přiznal, že vzpomínky na minulé životy nemá, ale na minulé životy věří. Na to mu Jena začala říkat, že existují alternativní vesmíry. A v některých alternativních vesmírech jsou videohry skutečné. A on byl určitě v minulém životě Zack. Aby to nebyl jenom věta v prostoru, hned přišla se seznamem podobností mezi postavou Zacka a skutečným člověkem-Zackem.

Byl jsi náš Zack.

Zack nebyl jedinou Jeninou obětí. Začalo to početnou skupinou fanoušků Final Fantasy 7, kteří zkoušeli různé formy roleplayingu. Jen s nimi často mluvila o minulých životech a alternativních vesmírech a bylo vidět, že každý to bere jinak. Hodně z nich to však bralo pouze jako zábavu.

Kolem Vánoc ho Jena a Hojo pozvali k sobě na víkend. Zack souhlasil a o pár dní později už ho Hojo ¹ vyzvedával na autobusové zastávce ve State College v Pennsylvanii. Hojo měl na sobě laboratorní plášť jako postava, kterou ztvárňoval. Brzy se setkal také s Jenou a bylo to setkání, na které se nezapomíná. Jena na ně čekala v bytě, ve kterém bydlela s Hojem, rozcuchaná a s fialovou sukní vytaženou přes prsa. Okamžitě začala na Hoja řvát. Po chvíli udělala znenadání otočku o sto osmdesát stupňů, jako by na spor s Hojem úplně zapomněla a byla z ní milá a přátelská holka.

Zack si několik dní užíval klidných prázdnin, které trávil se svými internetovými přáteli. Povídali si, bavili se, poznávali nové lidi. Další Jenina scéna na sebe však nenechala dlouho čekat. Jena začala vyvádět v obchodě, když neměli dost peněz na to, aby jí koupili, co si vybrala.

Někdy v té době si Zack uvědomil, že Jenina verze soulbondingu není jenom hra, že to myslí vážně a nebojí se to využívat ke svému prospěchu. Pro Zacka to byla pouze zábava, ale Jeně nikdy neodporoval.

Před plánovaným odjezdem měl nepříjemný hovor se svou mámou, který ho zanechal v slzách. Jen a Hojo ho okamžitě začali přemlouvat, ať domů nejezdí a zůstane s nimi. Zašli dokonce tak daleko, že mu začali tvrdit, že ho jeho rodina týrá a měl by ji co nejdříve odstřihnout. Zackův vztah s rodinou byl sice složitý, rozhodně však kontakt utnout nechtěl. Jena ho následně nechtěla nechat použít svůj počítač, aby si mohl zkontrolovat čas odjezdu. Nezbývalo mu, než jí věřit – a světe div se, když dorazili na autobusové nádraží, zjistili, že jdou pozdě. Zack musel s odjezdem počkat na další den.

Poté je jezdil často navštěvovat. Záminkou jim často bylo to, že chtěli Zacka s někým seznámit. Když se seznámil s Aeris, Jen se opravdu snažila, aby si s ní Zack něco začal. Protože Zack a Aeris patří k sobě. K její smůle to reálného Zacka a reálnou Aeris k sobě moc netáhlo, ačkoliv byli přátelé. Jen dokonce zašla tak daleko, že jim vyhrožovala, že jim dá do jídla afrodiziaka. Naštěstí žádné neměla, mezi Zackem a Aeris k ničemu nedošlo, a tak se sama sytlizovala do role jejího soulbond přítele.

Při návštěvách kromě poznávání nových lidí sehrávali magické bitvy, což může znít jako zábava, ale problémy se plíživě objevovaly už v této době. Jen začala po Zackovi chtít peníze na jídlo. Zack jí už při první návštěvě řekl, že má problémy s červeným masem, vyrostl jako vegetarián a i když maso jedl, z červeného masa měl střevní potíže. Jen to ale nebrala na vědomí, každý den podávala jídla z červeného masa. A Zack je samozřejmě vždy jedl, protože nic jiného k jídlu v domě nebylo. Jena také často omdlévala pokaždé, když nebylo po jejím.

Na jaře došlo k něčemu, co mělo Zacka jednou provždy od Jeny odehnat. Jen a Hojo ho zavřeli do zvukotěsné, skleněné místnosti v jedné z univerzitních budov. Chtěli, aby si vzpomněl na svůj život Zacka ze hry. Zack dostal panický záchvat a teprve po nějaké době, kdy na ně zuřivě bušil a pokoušel se otevřít dveře, ho pustili na svobodu.

Naneštěstí to ještě nebyl konec. I když byl Zack pochopitelně na své kamarády hodně rozzlobený, neodolal, když mu Hojo napsal, že se kousek od nich pořádá hudební festival, na kterém bude vystupovat jeho oblíbená hudební skupina. A ještě ke všemu zdarma. Vzal svou kamarádku, Zar, a rozjeli se k Jen a Hojovi.

Tehdy si Zack začal všímat dalších věcí, které mu na Jen vadí. Byla lhářka. Nejednalo se o žádné vážné věci. Jen se dokázala bez mrknutí oka vydávat za studentku různých oborů či náboženskou fanatičku, aby získala přístup ke lékařským pomůckám, slevám a knihám zdarma.

Přesto všechno souhlasil, když mu Jack a Hojo nabídli, aby u nich zůstal přes prázdniny. Podmínka matky byla, aby si našel práci. To splnil, sbalil svůj počítač (velký stolní, s obrazovkou) a nastěhoval se do volného pokoje ke svým přátelům.

A pak už bylo všechno špatně.

Zack byl okamžitě postaven do role svalů domácnosti. Nosil nákup, opravoval věci v bytě, stěhoval, co bylo potřeba přestěhova. Jena navíc skončila se svojí brigádou hlídání dětí a jelikož si odmítala najít novou práci, byl Zack jediným, kdo v domě vydělával peníze. Měl navíc omezený přístup k internetu, jelikož připojení téměř 24/7 okupovala Jena (je léto roku 2002). A když už se konečně dostal online, Jena jako jestřáb sledovala každé slovo, které napsal. Dokonce si zapisovala uživatelská jména lidí, se kterými se bavil, a pak je sama kontaktovala. Zack byl však pevně rozhodnut dodržet své slovo a vydržet u Jen a Hoja celé léto. Mělo to i pozitivní stránky – postupně si uvědomoval, že je něco špatně a začal omezovat alkohol.

Pokaždé, když někam šel, musel Jeně hlásit, kam s kým jde. Neměl klíče od domu, a pokud se zpozdil, musel zůstat přes noc venku. Mohl tlouct na dveře a křičet, jak chtěl, nikdo ho dovnitř nepustil. Byt byl v druhém patře, nemohl se dovnitř dostat ani oknem. A jelikož u nich zůstával tajně, nemohl ani požádat pronajímatele o klíče k domu. Jedinou jeho možností bylo co nejméně opouštět byt. Nemohl ani zavolat domů, protože Jen a Hojo vždycky poslouchali a snažili se ho navigovat v tom, co říká.

A pak tu byly hádky. Křik, facky, rány následované hlasitým sexem. V malém bytě nebylo kam se před zvuky ukrýt. Nebylo to však všechno, co ho rušilo. Jena Zacka nenechala pořádně se vyspat. Nebylo nijak výjimečné, aby ho probudila uprostřed noci, aby mu ukázala projevy magie, nebo potřebovala s něčím pomoci. Aby toho nebylo málo, Zack dostával v práci čím dál méně směn. Nedokázal pokrýt celý nájem a jídlo pro tři obyvatele bytu, a tak mu museli vypomáhat ostatní přátelé.

Vymyli mi mozek. Byl jsem vyděšený a nešťastný, ale měl jsem vymytý mozek.

Zack si vybavuje jednu členku jejich fanouškovské skupiny, která se rozhodla od Jen úplně odstřihnout. Říkali jí Aeris.

Jednoho dne byli Zack a Hojo v antikvariátu, když jim Jen zavolala a hystericky křičela, že se pohádala s Aeris a že se zabije. Oba okamžitě začali obvolávat známé, kteří by mohli být poblíž, a ihned se vydali zpátky domů.

Doma našli Cida, jednoho z jejich blízkých přátel, jak ošetřuje Jeniny zápěstí vlhkým ručníkem. Zack, který měl vlastní zkušenosti se sebepoškozováním, si hned všiml, že situace není tak vážná, jak se na první pohled zdálo.

Jen měla na rukou škrábance. Horizontální, na zápěstí. Možná to byl spínací špendlík nebo nůž na máslo. Nebyl to žádný pokus o sebevraždu. Mohlo to nanejvýš štípat.

I přesto se Zack přidal k všeobecnému a očekávanému nenávidění Aeris, ačkoliv ta se pokoušela se Zackem udržet přátelské vztahy. Ve sféře Jenina vlivu to však nebylo možné. Z Aeris se stala persona non grata. Teprve později se Zack dostal k hororovým příběhům, které Aeris s Jen zažila. Například musela sedět ve vaně plné ledu a zeleného barviva jako součástí svého „cetra tréninku“.

Jena se už nikdy nepokusila o sebevraždu, ale její agresivní výstupy začaly být čím dál častější. Někdy v této době se Jen rozhodla, že by se všichni měli přestěhovat do menšího bytu. Jejich současný byt se proměnil ve skládku. Jen nikdy neuklízela, o všechno se staral Zack a návštěvy, které k nim pravidelně chodily. Byt zapáchal a postupně se stal neobyvatelným.

Přestěhování do menšího bytu znamenalo, že Zack už nebude mít žádné místo, kde by se mohl před Jen schovat. Nehledě na to, že stěhování bylo celé na něm. Hojo byl pryč a Jen odmítala hnout prstem. Zack musel zabalit všechny jejich věci, včetně jejich osobních věcí (ano, dokonce i jejich nemyté erotické pomůcky). Během horkého letního dne bez jídla a vody sám přenesl všechny věci do jejich nového bytu. Přestěhování do menšího bytu jejich problém s čistotou nevyřešilo, naopak bylo vše ještě horší.

Když je Zack úspěšně přestěhoval, šli nakupovat věci do nového bytu – hrnce, příbor, utěrky… prostě základní vybavení, aby mohli fungovat. Zack byl rozmrzelý, protože se Hojo najednou vytasil s penězi, které měly padnout na vybavení místo na jídlo. A Zack měl hlad. Nechal se však uchlácholit nakupováním. Ale jak už bylo zvykem, Jenin hysterický výstup na sebe nenechal dlouho čekat. Během nakupování uviděla látku na zelí a okamžitě se rozhodla, že ji musí mít (ačkoliv zelí niky v kuchyni nepoužila). Byl to předražený kousek tenké látky. Hojo byl proti a to se samozřejmě Jen vůbec nelíbilo. Začala křičet, že už Hoja nemiluje, že se s ním rozchází a jak jí tohle mohl udělat. Hojo samozřejmě začal taky křičet. Vyčítal Jen, že tohle dělá pořád a že to nemá zapotřebí. Následně Jen odmítla jet domů autobusem a odmítla vzít alespoň část nákupu, takže si zavolali taxi. V autě jejich hádka pokračovala.

V tuhle chvíli už si Zack opravdu přál dostat se od Jen a Hoja pryč, byl ale mentálně i fyzicky vyčerpaný a úplně bez peněz. Zlomový bod nastal, když pršelo tak vydatně, že v supermarketu, kde pracoval, nastal výpadek elektřiny, a tak ho poslali domů. Neměl peníze na to, aby si zavolal odvoz, nebo alespoň koupit deštník. Musel jít domů pěšky. Dorazil promočený na kost, a tak nechal své mokré boty přede dveřmi do bytu, aby tam uschly.

Ještě ten den večer se ho Jen neustále snažila donutit, aby řekl, že věří v boha. Když se proti tomu Zack ohradil, Jen předstírala, že je malá holčička a s předstíraným brekem odběhla pryč. V ten moment mu Cid, jejich kamarád, který je často navštěvoval, řekl, že pokud by Zack někdy potřeboval pomoc, má mu říct.

Druhý den byly moje boty pryč.

Ukradené boty byly pro Zacka bodem zlomu. Sbalil pár svých věcí a poslední peníze a bosý vyrazil do města. A i když se z něj na pár dní stal bezdomovec, Zack se okamžite začal cítit lépe. Díky tomu, že Hojovi ukradl přihlašovací údaje k univerzitnímu účtu, se mohl konečně dostat na internet bez Jenina dohledu. Okamžitě kontaktoval své kamarády a řekl jim, co se mu děje. Nakonec se odhodlal napsat Cidovi o pomoc.

A Cid mu pomohl. Šel s ním vyzvednout zbytek jeho věcí z Jenina bytu, ubytoval ho u sebe, nakrmil ho a koupil mu nové boty. Zack kontaktoval svého otce, který mu okamžitě pomohl koupit letenku domů. Konečně byl v bezpečí.

Stejně jako v případě odchodu Aeris, i po Zackově odchodu se strhla vlna nenávisti. Jen ho označila za zrádce století, přesto se ho několikrát pokusila kontaktovat. Psala mu, že pořád mohou být přátelé a že stále hledá jeho boty. Zkoušela mu také volat, ale Zack okamžitě její číslo zablokoval. Lidé z jejich skupiny mu také psali, že je příšerný kamarád. Ale Zackovi to bylo jedno. Byl pryč a na ničem jiném mu nezáleželo.

Theo

Thea ² byla jednou z prvních Jeniných obětí. Nikdy s ní nebydlela, ale byla v kontaktu s Jen a Hojem několik let, tedy asi nejdéle ze všech obětí. Pocházela z rozvrácené rodiny s pracovně vytíženou mámou a neurotickým tátou. Celou základní školu čelila šikaně od svých spolužáků. První kamarádku, Sannah, si našla až v sedmé třídě. Společně propadly Final Fantasy hrám. Theo svou lásku ke hře nesdílela jen se svou kamarádkou ze školy, ale také s fandomem na internetu. Jako umělecky nadaná osoba brzy začala tvořit fanarty a psát fanfikce. Její oblíbenou postavou byl Hojo. A protože je Hojo vedlejší postava a nikdy se netěšil velké popularitě, Thea se brzy stala malou celebritou mezi jeho fanoušky. V této komunitě se seznámila s Jackem, později známém jako Hojo. Přes Hoja se seznámila také s Aeris, která byla velkou fanynkou Final Fantasy, ale narozdíl od Thei psala eseje o soulbondingu.

A pak na přelomu roku 1999 a 2000 dostal Hojo e-mail. Jen mu napsala emotivní dopis vychvalující do nebes jednu z Theiných fanfickí. Hojo jí e-mail přeposlal a tak se Thea dala s Jen do řeči. Ačkoliv se v podstatě neznaly, Jen jí okamžitě začala říkat, jak Theiny fanfikce odrážejí Jenin život. A samozřejmě jí o tom okamžitě začala dopodrobna vyprávět – o svém násilnickém bývalém příteli, sebepoškozování i pokusu o sebevraždu. To se Thei nelíbilo. Jen její zdrženlivý postoj záhy vycítila a svou pozornost přesunula na Hoja.

Navzdory Theině nedůvěře a Aerisině vyslovené kritičnosti a podezíravosti se Jen brzy stala součástí jejich skupiny přátel. Jen milovala pozornost a nezáleželo jí, jestli je negativní, nebo pozitivní. Vzhledem k její pohnuté minulosti jí však Thea neváhala dát druhou šanci. A to se ukázalo jako velká chyba.

Jen velmi rychle přebrala Aerisinu teorii soulbondingu a přetvořila ji k obrazu svému. Každému ve skupině přidělila některou z postav Final Fantasy. Thea si opravdu přála být Hojem, ale ten byl přidělen jejímu kamarádovi Jackovi. Ona sama postavu přidělenou nedostala. A nejhorší na tom bylo, že Jen a Jack/Hojo utvořili romantický pár. Thea měla Hoja ráda a Jeniny exaltované projevy lásky k Hojovi ji vždy ranily. Hojo navíc Jeninu vlivu naprosto propadl a brzy slovo od slova opakoval její názory a učení.

V roce 2001 si Jen koupila autobusovou jízdenku so pennsilvánské State College, aby utekla před svou dle svých slov kontrolující matkou. V zimě téhož roku se k jejich skupině přátel přidal Zack. A následující léto bydlel s Jen a Hojem. Thea si v té době držela od Jen odstup, nevěděla tedy přesně, co se v domácnosti dělo. Zack jí to vše vypověděl po svém útěku a Thea mu bez váhání uvěřila. Místo toho, aby se co nejrychleji dostala z Jenina dosahu, ji přemohl strach o Hoja. S oběma se opět sblížila.

Záhy na to se úplně přestala bavit se svou kamarádkou Sannah. Překvapivě za to mohla Jen. Namluvila Thei, že jí Sannah týrá a že je do ní Thea zamilovaná. Přes všechny své počáteční pochyby Thea své kamarádce teatrálně vyjevila své pocity, které Sannah neopětovala a které ji zaskočily. Vše skončilo hádkou, po které se kamarádky rozešly. Thea zůstala odkázaná na svou online komunitu přátel ovládanou Jen.

V zimě roku 2002 se Thea vydala na cestu to Staten College na návštěvu k Jen a Hojovi. A byla to překvapivě pozitivní zkušenost. Jen si totiž na Theu připravila téměř dokonalou past – připravila si roleplaying na motivy jedné z Theiných fanfikcí, ve které si mohla zahrát svou oblíbenou postavu. A tak se Thea rozhodla navštívit Jen podruhé. Tentokrát to tak pohádkové nebylo. Místo oblíbené postavy jí byla přidělena role originální postavy ve zvláštní kombinace Final Fantasy a Artušovské legendy. Theina nedůvěra k Jen stále narůstala, ačkoliv se Jen snažila ji k sobě ještě těsněji připoutat. Nemusela se ani snažit, protože jediný důvod, proč Thea zůstávala, byl Hojo.

Jen vycítila, že se věci neposunují zamýšleným směrem a opět s Theou sehrála části z její fanfikce. Konkrétně romantickou scénu mezi hlavními postavami. A hned příští návštěvu se jí Jen s Hojem svěřili, že přemýšleli, že by otevřeli svůj vztah a přibrali ji do polyamorního vztahu. Thea byla nadšená. Ani ne tak ze vztahu s Jen, jako ze vztahu s Hojem. Jenže druhý den ráno přišla zničující rána. Zatímco si Jen i Hojo mysleli, že ještě spí, zaslechla Thea Jen, jak říká, že vztah s ní vlastně vůbec nechce.

Thea se samozřejmě cítila nechtěně a ublíženě. Dávala vinu sobě, přemýšlela, čím Jen popudila, že se tak náhle rozmyslela. Pravdou je, že Jen moc dobře věděla, že se jí Thea nikdy nepodřídí tak jako Hojo. Thea si sice uvědomovala, že Jen měla veškeré právo se kdykoliv rozmyslet, přesto se cítila zrazená a ponížená. Sbalila si své věci a odjela domů.

Thea se snažila udržet s dvojicí přátelské vztahy, brzy však přišlo něco, co rozbilo už tak nakřáplé přátelství. Tou poslední kapkou byla Angel.

Jen potkala Angel na Hellsing roleplaying fóru. Thea si nemohla pomoci a začala žárlit. Sice jí stále zapojovali do svých her, Thea si však přála zůstat u Final Fantasy fandomu, navíc ji neustále přiřazovali velmi feminní postavy, což přiživovalo její dysforii. Navíc tyto postavy většinou byly slepě podřízené postavě, kterou hrála Jen.

Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Začalo to pozváním k další návštěvě, na které měla dorazit i Angel.

Angel žila v Arizoně s manželem, se kterým měla otevřené manželství.

Byla to testovací návštěva.

Čekali jste, že Jen byla zázračně nadšená z polyarmorního s Angel? Pak jste čekali naprosto správně! Angel byla starší a měla zkušenosti s tímto typem vztahů. Thea měla od začátku pocit, že ji má Angel nahradit. Sbalila se a odjela. Bylo to naposled, co viděla Hoja.

Angel se nakonec k Jen a Hojovi nastěhovala. Thea se snažila Hoja přemluvit, ať odejde s ní, ale ten byl pevně chycen v Jenině síti, kterou navíc nově podporovala Angel. Jen byla v přesile. Thea se od trojice rozhodla definitivně odstřihnout a následovalo její zhroucení. Internetová platforma, na které působila, patřila Hojovi a všichni její přátelé byli aktivní právě tam. Najednou zůstala úplně sama.

Ačkoliv se Thea nikdy nepřidala k Jeniným obdivovatelům, podařilo se jí zanechat na Thee hluboké stopy. Stala se paranoidní, neustále se bála, že se pro ni Jen vrátí a že zničí její reputaci. Navíc brzy poté vážně onemocněla její babička, což zamávalo rodinnými vztahy. Thea začala babiččinu nemoc vnímat jako trest za to, co udělala. Po smrti babičky Thea začala stále více ztrácet kontakt s realitou.

Protože se její okruh přátel výrazně zmenšil, měla potíže najít někoho, komu by se mohla svěřit se svými myšlenkami. Přemýšlela hlavně o soulboningu, a to do té míry, že začala slyšet hlas své zesnulé babičky.

Nějak jsem si vzala do hlavy, že všechno, co mi patří, a Jen to viděla, je pošpiněné. Chtěla jsem dokázat, že s ní nemám nic společného a že už mě nemůže ovládat. Jedna z věcí, kterou jsem ze sebe nikdy nedostala, byla, že než jsem odešla, Hojo udělal pohyb rukou při návštěvě kostela a vzal si kousek mé duše a Jen k němu měla přístup, takže mě mohla ovládat. Můj paranoidní mozek byl přesvědčen, že je Jen schopna pilotovat moje tělo. Začala jsem být posedlá tím, jak tomu zabránit. Oholila jsem si hlavu, smazala jsem všechny své weby, zveřejnila jsem své livejournal heslo a konečně jsem byla „čistá“.

Během své „očisty“ také začala všem psát zprávy, že si musí smazat jejich číslo, aby je ochránila. Asi tři dny nejedla a neustále plakala. Když konečně usnula, probudila se v nemocnici. Původní podezření bylo na dehydrataci, ale po té, co se Thea přiznala, že slyší babiččin hlas, byla přesunuta na psychiatrii.

Thee bylo diagnostikováno PTSD.

Mela

Mela a Jen se poprvé setkaly na střední internátní škole v Utahu.

Vycházely jsme spolu dobře, protože ona byla „ta šílená holka, co věří, že je upír“ a já byla „ta šílená holka, co si myslí, že je mimozemšťan“.

Po maturitě Mela na Jen vzpomínala dobrém, a tak se jí pokoušela najít na internetu. Po nějaké době se jí poštěstilo narazit na popis někoho, kdo odpovídal Jen, jak ji znala na střední škole. A opravdu se brzy dostala ke své bývalé spolužačce Jen. Jen okamžitě začala tvrdit, že Melu taky intenzivně hledala. Tohle byl první red flag, který Mela ignorovala, protože byla celou dobu na webu shromažďujícím spolužáky a za 15 dolarů by se Jen snadno dostala ke všem kontaktním informacím.

Netrvalo to dlouho a Mela vyrazila Jen navštívit. Návštěva proběhla dobře – až na pár detailů. Angel velmi žárlila až do té míry, že se paranoidně obávala, že Mela Jen odláká pryč. Tato obava nebyla neodpostatněná, protože přesně to udělala Angel Hojovi. Mela však neměla žádný sexuální zájem o Jen, Angel ani o Hoja. V této době už Jen nebyla žádná laňka a ačkoliv se neustále chlubila, jak hubne a jak cvičí, měla přes 90 kilo.

Druhá věc, kterou si Mela uvědomila až příliš pozdě, byla, že z ní během dvoutýdenní návštěvy Jen dokázala vymámit dva tisíce dolarů. Vše to byly drobné výdaje, které se nasčítaly do této ohromné částky, kterou Mela zjistila až ve chvíli, kdy jí přišel účet za kreditní kartu.

Mela si také nemohla nevšimnout zvláštního životního stylu, který Jen a její skupina vedla. Neměla v domě ani nůžky, natož pak běžné vybavení typu mikrovlnka nebo toaster, zato měla obrovskou sbírku panenek, krystalů a šperků. Také každý den nakupovala nové ovoce, zeleninu, maso a ostatní potraviny. Jen totiž nikdy jídla neplánovala, vždy si prostě usmyslela, co chce jíst, a všechno se jejímu přání podřídilo. Začínala vařit okolo desáté večer a jídlo se podívalo v brzkých ranních hodinách, což Mele, která byla noční tvor, v tu chvíli nevadilo.

Podobně jako ostatní, i Mela procházela těžkým obdobím. Rozhádala se s rodiči a ti jí přestali platit školné. Zoufale se chtěla dostat pryč od rodiny, byla vystrašená a hledala komunitu, která by ji přijala. Jen neváhala ani minutu. Okamžitě začala Melu přesvědčovat, že situace je mnohem horší, než ve skutečnosti byla. A řešení je samozřejmě nastěhovat se k Jen. Mela bohužel všemu uvěřila, naskočila do svého auta a vydala se bydlet k Jen.

Věci byly špatné už od prvního dne. Mela ujela zhruba 6,5 tisíce kilometrů ³ , byla naprosto vyčerpaná, ale Jen ji slíbila, že jí dopřeje celý týden klidu a relaxace. Když však Mela dojela před Jenin dům, nikdo nebyl doma. Klepala na dveře, ale nikdo neotvíral, a tak se vrátila do svého auta. Po několika hodinách čekání opět zkusila klepat a volat, tentokrát přidala i volání otvorem na dopisy. Nakonec se někdo opravdu objevil. Hojo ji konečně pustil do domu. Jen a Angel si vyjeli na noční projížďku po okolí.

I když jí Jen slíbila celý týden odpočinku, hned druhý den v deset ráno vyrazili na nákupy. Navíc se Angelina žárlivost začínala stupňovat, neustále po Mele vrhala nenávistné pohledy a trucovala. Jenino řešení bylo problémy eskalovat a několikrát vytvořila situace, aby to vypadalo, že Angel opravdu podvádí. Údajně proto, aby Angel pochopila, že to není tak hrozné a nemá důvod žárlit. Jednou dokonce Melu z ničeho nic políbila.

Mela se k Jen nastěhovala se značnými finančními prostředky a Jen se se svým utrácením rozhodně nedržela zpátky. Každé „ne“ následoval výbuch vzteku. Celou tu dobu zároveň Melu přesvědčovala o tom, že je důležitá pro její speciální plán, že musí držet spolu, aby porazili síly zla. Mela byla osamělá a zoufale hledala místo, kam by patřila, a tak jí to všechno uvěřila.

Aby Jen zaměstnala něčím výdělečným, přišla s myšlenkou založit okultní obchod. I když celý projekt financovala a předpokládala, že vše bude napsáno na ni, Angel potřebné formuláře vyplnila na své a Jenino jméno. Naštěstí se Jen spíše líbila představa vlastního obchodu, než že by se něco doopravdy dělo. Mela se nakonec rozhodla koupit dům, aby měli aspoň kde bydlet.

Jen také velmi často simulovala. Ležela v posteli a skuhrala, jak je nemocná, ale odmítala navštívit lékaře a léky. Údajně proto, že nemají dost peněz. Nebyl zrovna nadšená, když jí Mela řekla, že místní nemocnice má příspěvkový program pro lidi bez příjmu a že by ji ošetřili zdarma. Jen totiž nebylo tak zle, jak se tvářila, pouze z lidí loudila sympatie a péči. Systematicky se snažila být tou, kterou všichni litují. Ze stejného důvodu se pokoušela získat invalidní důchod, ale odmítala jít pro sociální dávky, i když už neměli co jíst. Protože invalidita si zaslouží soucit, kdežto dávky pobírají jenom líné socky.

Myslím, že se jí líbilo být chudá a líbilo se jí žít z štědrosti druhých. Myslím, že si myslela, že je to důkaz jejich lásky. Pokaždé, když jí někdo něco koupí, posiluje to pocit její vlastní důležitosti. Vůbec si neuvědomuje, že jí kvůli tomu lidé nesnáší.

Finanční tlak na Melu byl stále větší, až ji nakonec Jen dotlačila k tomu, aby začala pracovat se strip clubu. Předtím měla dobrou práci v bance, ale podle Jen nevydělávala dost peněz. Naštěstí se Mele práce zalíbila a nakonec se práce stala jejím koníčkem, přesto si moc dobře uvědomovala, že to mohlo dopadnou úplně jinak.

Podobně jako u Zacka došlo i u Mely k pomyslné poslední kapce. Jenže v jejím případě byla poslední kapka mnohem horší. Mela se nikdy netajila tím, že její poplachová reakce je boj. Pokud na ní někdo během hádky sáhne, má tendenci reagovat agresivně. Ví to o sobě a upozorňuje na to.

Poprvé k fyzickému násilí došlo, když se Jen rozhodla, že se Mela nechová hezky a zakázala všem v domě s ní jakýmkoliv způsobem komunikovat. Všichni poslušně začali předstírat, že tam Mela vůbec není. A tak si Mela vzala stíratelný fix a napsala na stěnu něco ve smyslu „Jsem blázen? Bude si se mnou někdo povídat?“ Jen okamžitě vyletěla jako čertík z krabičky. Dle jejích Mela ničila Jenin dům. Dům ale patřil Mele a navíc se fixy dala hadrem bez problému utřít.

Nicméně to vše vyústilo v hádku. Jen dospěla k názoru, že se Mela chová iracionálně a že příliš máchá rukama, a tak k ní přiskočila a vrazila jí facku – údajně proto, aby se Mela uklidnila. Jenže to mělo přímo opačný účinek. Mela se pokusila Jen odstrčit. To jen vyprovokovalo ještě víc a opět Melu praštila. V tu chvíli jí na pomoc přiskočila Angel a obě bily Melu hlava nehlava. Pak jedna z nich chytla Melu za vlasy a začala jí tlouct hlavou o podlahu. Po chvíli se Mele zatmělo před očima a zřejmě na chvíli ztratila vědomí. Když se probrala, začala na ní Jen křičet, že pokud okamžitě nevstane, tak s Angel odejdou a zavolají na psychiatrii, ať si pro Melu přijedou a zavřou ji do blázince. Když se Mela nezvedala, protože se v tu chvíli cítila jako hadrová panenka, zavolaly jejím rodičům, že úplně zešílela. Tenkrát to vypadalo, že opravdu odejdou, bohužel se tak nestalo.

Druhý incident začal nevinně. Mela a Jen si povídaly, když Mela na stole zahlédla jednu ze svých propisek, o které si myslela, že ji ztratila. Chtěla si ji vzít, když v tom na ni Jen nenávistně zavrčela, že je to její propiska a ať ji nechá být. Že si ji koupila minulý týden. Což Melu podráždilo, protože daný měsíc se zase zpozdila se splátkou hypotéky, protože neměla dost peněz. Ale Jen si zase nakoupila kancelářské potřeby za 40 dolarů. Vzala proto propisku a hodila ji po Jen. Podle Mely by propiska dopadla do úrovně hrudníku, kdyby Jen neuhnula. Jen to ale rozzuřilo, vzala krabičku na propisky a hodila ji vší silou po Mele. Trefila se přímo do hlavy. Pak Jen na Melu skočila.

V cestě jí stála Angel. Chytla Jen a držela ji, zatímco Jen křičela, že jí Mela hodila propisku přímo do oka. Mela se jí vyděšeně omlouvala, že je jí to líto a že jí rozhodně nechtěla ublížit. V ten moment Angel Jen pustila, otočila se k Mele a udeřila ji pěstí přímo do obličeje. A znovu. A znovu. Mela ji chytla za vlasy. Angel je obě strhla dolů a zasedla Melu, aby nemohla utéct. Mela se snažila bránit, ale Angel byla silnější a neustále ji bila pestmi. V jednu chvíli se Angelin prsten zachytil o Melino oční víčko a způsobil ji sice malou, zato poměrně hlubokou ranku, která vydatně krvácela.

To už se ozval Hojo, že je všude krev a že musí přestat. Jen dramaticky vzdychala něco o „zlobivých dětech“. Ostatní se snažili odtrhnout Angel z krvácející Mely. Trvalo jim to nějakou dobu, než se jim to konečně povedlo. Hojo poslal Melu do koupelny v patře, aby se mohla umýt a ošetřit si ránu. Jen šla za ní a nepřestávala mluvit a přesvědčovat Melu, že ví, že to přece všechno byla Angelina chyba a že to Angel si začala.

Angel mezitím o patro níž pokračovala ve svém běsnění a křičela, že chce, aby Mela odešla pryč. Mela zatím v koupelně zažívala záchvat paniky, pokaždé, když se Angel opět ozvala, cítila, jak nemůže dýchat. Nakonec vyšla z koupelny a zařvala, že jestli Angel okamžitě nezmizí z jejího doslechu, zavolá policii.

Když všichni konečně odešli, zanechali dům v tristním stavu. Všude byl nepořádek a smrad. Jen a Angel se nekoupaly, pouze na sebe střídaly další a další vrstvy voňavky. Mela nakonec dala dům do pořádku, ale ještě několik let poté nachází zatoulané třpytky.

AJ

AJ žil s Jen od října do prosince roku 2004. Bylo mu čerstvě osmnáct, když se seznámil s Hojem a Jen a Angel. Jakmile se stal v očích zákona dospělým, rozhodl se odstěhovat z domu. Neměl to doma zrovna lehké. Jeho rodiče se rozvedli a máma si po nějakém čase našla přítele. Ten se k AJovi nechoval moc hezky. AJ to samozřejmě řekl mámě, která se s přítelem okamžitě rozešla. Po nějaké době AJovi přiznala, že mu nevěří, a znovu se dala s přítelem dohromady. Ten už sice nebydlel přímo v domě, ale pronajímal si zahradní domek. Není divu, že AJ chtěl co nejrychleji pryč. K tátovi nemohl, protože ten byl voják a sloužil v zahraničí, a tak se Jen, Angel a Hojo zdáli jako skvělá možnost.

Na nádraží ho vyzvedla Mela a s Jen se setkal až další den. Byla mu přiřazena „laboratoř“ – nepoužívaná kuchyň v patře – kam mu nastěhovali matraci, na které spal. A i když to zní hrozně, byla to ve výsledku výhoda, protože stará lednice stále fungovala, o čemž nikdo jiný nevěděl, a tak mohl ji používat jako bezpečnou úschovnu jídla.

AJovi se ale stalo něco, co ho přesvědčilo, že jeho noví spolubydlící nejsou dobří lidé. Měl brigádu v sousedním městě, neřídil, a tak dojížděl autobusem. Jednou ale musel zůstat v práci déle, domluvil se proto, aby ho po práci vyzvedli. Byl listopad, chladný večer, všude už bylo zavřeno, AJ neměl ani pořádnou bundu… a odvoz nikde. Teprve po několika hodinách, kdy už byl na pokraji podchlazení, pro něj přijela Angel. V tu chvíli už téměř ztrácel vědomí a pamatuje si jen útržky toho, co se stalo. Vybavuje si, jak ho Angel naložila do auta a doma Jen sehrála divadlo, že byl zasažen ledovým šípem, včetně scénky, jak šíp vytahuje. Angel si naštěstí zachovala suchapřítomnost a napustila mu horkou koupel, která ho zachránila.

Nadávky, výhružky a násilí se postupně stupňovalo. AJ chtěl odejít, ale Jen mu neustále opakovala, že má všechny jeho peníze a věci. Cítil se v pasti. Naštěstí se mu vyskytla bizarní příležitost k útěku. Jen navázala kontakt s jednou jeho postarší tetou. AJ ji ani pořádně neznal. Teta měla podlomené zdraví a tak Jen navrhl, že by mohl odjet k ní a starat se o ní. A Jen souhlasila a poslala ho k tetě. AJ k ní nikdy nedorazil. Místo toho se od Jen konečně odstřihl.

Ami

O Ami se příliš nemluví. AJ na ni vzpomíná jako na nejtýranější členku domácnosti. Ami byla japonsko-americká čtyřicátnice, která byla Jen bezmezně oddaná. Byla ji přiřazena postava sluhy z Hellsinga a podle toho se s ní i zacházelo. Po směně v prodejně látek a hobby potřeb se doma převlékla do uniformy sluhy a poslušně čekala na Jeniny rozkazy. A to bez ohledu na její zdravotní stav. AJ si vybavuje situaci, kdy Ami spadla ze schodů a zlomila si kostřč. Od doktora tenkrát dostala nakázáno odpočívat a netrávit čas ve stoje. Ale Jen potřebovala svého osobního sluhu a peníze, a tak Ami nejenže chodila do práce, ale ani doma si nemohla odpočinout.

Marley

Marley je Hojova spolužačka z vysoké školy. V roce 2000 nastoupila na Penn State University, kde studovala dva obory. Byla fanynkou D&D, LARPu, cosplaye a byla aktivní v ochotnickém divadle. Na jedné přednášce se potkala s Hojem a ihned si padli do oka. V té době se ještě identifikoval jako žena, ale už thedy pochyboval o své identitě. Bydleli spolu na kolejích a sdíleli spolu soustu zájmů. Hojo byl veselý a velmi společenský. Díky tomu Marley poznala spoustu lidé, se kterými se přátelí dodnes.

V té době se Hojo seznámil s Aeris. Oba dva se zajímali o soulbonding, což Marley příliš nezajímalo. A zatímco Hojo její nezájem respektoval, pro Aeris byl soulbonding životní styl a dost nelibě nesla, že to Marley nebere vážně. Nakonec se jedna druhé spíše vyhýbaly.

V létě roku 2001 byla Marley doma na prázdninách, když jí zavolal Hojo, jestli se nechce vrátit na koleje dřív, aby se seznámila s jeho přítelkyní, která právě přijela z Kalifornie. Bylo to poprvé, co slyšela o Jen.

Jen se k Marley už od začátku chovala podezíravě, přesto však působila normálně. Povídala o svém pobytu v polepšovně Cross Creek, kam ji rodiče údajně poslali proto, že ji nachytali při sexu s bývalým přítelem. Příběh její minulosti se ale měnil téměř ze dne na den. Na začátku taky všem ukazovala fotky svého bývalého přítele, ze kterého postupem času udělala démonického tyrana, který na ni neustále sesílá kletby. Podobně i o své rodině mluvila ze začátku mírně, dokonce s nimi pravidelně komunikovala po telefonu, ale nakonec se z nich také stali tyrani. V podstatě do svého životního příběhu zakomponovala vše, co slyšela od druhých, aby si vytvořila dokonale tragickou minulost.

Jen také velmi silně tlačila Hoja do mužské role. Často mu říkala, že nemá „to správné vybavená“, aby ji mohl uspokojit, a dívala se u toho na fotky svého ďábelského bývalého přítele, který ji dle jejích slov dokázal uspokojit vždy. Navíc vždy upozorňovala na to, že není lesba, ačkoliv se tak chovala. Na veřejnosti a především v přítomnosti mužů, se velmi okatě lísala ke své přítelkyni, v soukromí jí opakovala slova o chybějícím správném vybavení.

Žije pro pozornost. Všechno je pro ni o pozornosti a kontrole.

Na konci října 2001 se Hojo a Jen rozhodli uspořádat obřad svazování rukou. Měli také rozlučku se svobodou v Hooters. Následoval obřad, na který byli pozváni hlavně Hojovi přátelé, protože Jen nikoho jiného neznala. Obřad proběhl a bylo to spíše setkání přátel, než něco, co by se podobalo opravdové svatbě. Jen a Hojo navíc slavnost brzy opustili.

Hojův vztah začal záhy ovlivňovat i ostatní aspekty jeho života. Postupně přestal chodit na brigádu. Bral si méně směn a ani na ty se občas nedostavil. Marley si nepamatuje, jestli nakonec skončil sám, nebo ho vyhodili. To se opakovalo i v ostatních brigádách, které měl potom. Navzdory tomu, že Jen neustále vyžadovala dárky, odmítala Hoja pustit z domu, aby mohl do práce.

V prosince 2001 se Marley seznámila se Zackem a hned následujícího roku od skupiny odešla Aeris. Po jejím odchodu někteří členové – a především Jen – si začali všímat útočného prostředí v některých online komunitách. Za některými těmito útoky stála právě Aeris.

V létě pak následoval Zackův hororový pobyt u Jen. Marley se v té době naskytla jedinečná příležitost ročního studijního pobytu v Japonsku, a tak se intenzivně připravovala na odjezd, potřebovala hlavně úspěšně uzavřít semestr. Vůbec si nebyla vědoma toho, co se děje. O všem se dozvěděla až po té, co se Zackovu podařilo utéct. Vyčítala si to a přála si udělat něco, co by zachrálo Hoja. V srpnu ovšem na rok odjela do Japonska. Se svým kamarádem se i na dálku pokoušela udržovat kontakt.

Když se vrátila zpátky do Států, situace byla mnohem horší, než když odjížděla. Jen k sobě stále vábila nové lidi, aby financovali její životní styl. A ačkoliv měla novou hračku – Angel – nedovolovala Hojovi opouštět dům. Hojo byl tou dobou ještě méně než třetí kolo, byl panenkou pohozenou do rohu, v absolutní izolaci ode všech. O to bylo horší, že Angel zcela otevřeně tvrdila, že Marley nemá ráda. A to dokonce do té míry, že odcházela z chatovacích místností, když se Marley přihlásila.

Poslední kapkou se stalo Díkůvzdání v roce 2003. Jen je všechny pozvala na večeři, která vůbec nedopadla dobře. Svědkem toho všeho byla i Hojova máma. Příprava jídla nešla podle plánu, Jen brečela a na všechny křičela, odmítala ovšem jakoukoliv pomoc. Dokonce Hoja obviňovala, že na ni posílá psychické útoky.

Marley i Hojova máma byly zhrozené z toho, jak se k němu Jen chová. Snažili se s ním promluvit a přemluvit ho, aby odešel, Hojo je odmítal poslouchat. V ten moment se Marley rozhodla přestat. Byla naprosto vyčerpaná z toho, jak se neustále snažila Hojovi pomoci k prozření, které nepřicházelo. Řekla mu, že už se na to nemůže dále dívat, že pokud bude potřeboval pomoci, může se jí ozvat, ale dokud je s Jen, nechce o něm slyšet. A to bylo naposledy, kdy spolu mluvili.

V roce 2009 jí Hojo poslal vzkaz: Je trans, říká si Jack, je v bezpečí a šťastný. Spolu s Angel odešli od Jen. A nepřeje si žádný další kontakt. A i když Marley chybí kamarád s vysoké, jeho přání respektuje.

Zdroje

This entry is part 1 of 1 in the series Do hlubin fandomu