Aeris byla jednou z prvních, kteří opustili Jeninu skupinu. Znala se s Jen už od začátku a byla velkou zastánkyní soulbondingu. Byla mnohem více spirituálně založená než Jen, soulbonding brala vážně a nelíbilo se jí, jak Jen pokřivila její víru pro své vlastní účely. Když se od skupiny odstřihla, stala se jejich nepřítelem č. 1. Na chvílí se po ní slehla zem, až do roku 2008, kdy se na livejournalu s názvem Housemate Horrors objevil zajímavý post.
Byl to příběh o zkušenosti s příšernou spolubydlící, publikovaný 15. července 2008 uživatelem dragontigerclaw. Vypravěčem je Pete a má opravdu zajímavou zkušenost.
Spolubydlící z pekla
Pete žil v Jižní Kalifornii ve velkém domě s pěti spolubydlícími. Dům vlastnil Matt, který měl přísná kritéria pro výběr podnájemníků, zato nízké nájemné. A protože chce pronajímat dlouhodobě, má pravidlo, že nový podnájemník musí být schválen všemi ostatními.
Když se jeden z nájemníků odstěhoval, začali s hledáním nového. První kolo bylo vyplnění online dotazníku, dále vyžadovali kontakt do práce, aby si mohli ověřit, že je žadatel skutečně zaměstnaný, a kontakt na současného pronajímatele. Zaplatili si také background check a hrstku, který zbyla, pozvali na osobní pohovor.
Vítězkou tohoto (pro mě) hororového výběrového řízení na spolubydlícího byla Sára, sedmadvacetiletá programátorka s přítelem, který žil v jiné části státu. Mluvila pěkně, zdála se být milá a tichá.
První problémy
Sára se nastěhovala v únoru 2007 a na chvíli se zdálo, že je vše v pořádku. Během druhého týdne se jednoho dne vrátila z práce v slzách, protože byla propuštěna. Matt ji okamžitě ujistil, že to nevadí a že má nájem zaplacený na 3 měsíce dopředu, takže má dost času na to, aby si našla novou práci. A spolubydlící se okamžitě nabídli, že jí pomohou, že jim má dát svůj životopis a oni se zkusí poptat v práci. To Sára ale odmítla s tím, že ještě nemá vybalený počítač, ale jakmile se k tomu dostane, určitě jim životopis dá.
V následujících dnech se ale začaly ukazovat její zvláštnosti. Oznámila jim, že je vegetarián a že ji vadí maso v lednici. Matt jí řekl, že většina lidí v domě maso jí, takže se s tím musí smířit, na což Sára začala kňourat jako dvouleté dítě. Nakonec jí Matt dal svou příruční lednici. Sára ji přijala, ale neodpustila si poznámky na to, že do tak malé lednice se její jídlo nevleze. Také stále nikomu nedala svůj životopis. Vymluvila se na to, že nemá čas, protože se chystá letět na návštěvu za svým přítelem.
Spolubydlící se rozhodli připravit Sáře welcome party. Navařili spoustu jídla, většinu z toho veganského. Když dorazila, nadšení se nekonalo. Jenom zavrtěla hlavou nad tím, že je tam několik jídel s masem. Všichni ji ujistili, že masitá jídla byla připravovaná zvlášť, ale to Sáře nestačilo.
Je to jedno. Prodlužujete svou existenci na Zemi na úkor druhých.
Spolubydlící byly zhrozeni takovou drzostí, ale neřekli nic.
Uběhl měsíc a Sára byla stále nezaměstnaná. Většinu času trávila hraním jedné hry pořád dokola. Tou hrou byl Suikoden. Tvrdila, že je inkarnace jedné z postav ve hře a že sdílí duši. Dokonce se svěřila, že si změnila jméno, aby bylo podobnější postavě ze hry.
Během této doby také plánovala návštěvu Spojeného Království, kde žil jeden její online kamarád. Pete ji odvezl na letiště, ale na druhý den mu volala, že ji odmítli vpustit na území Anglie. Jel ji vyzvednout, ptal se jí, co se stalo, ale Sára brečela tak moc, že ze sebe nedokázala dostat ani slovo. Následně mu řekla, že pracovníci bezpečnosti našli něco v jejím notebooku, neumožnili jí vstup a zabavili jí zavazadla. V zavazadlech měla léky, které pomáhaly regulovat její nálady. Prosila Peta, aby o lécích nikomu nic neříkal. Pete souhlasil, ale doporučil jí, aby o nich řekla spolubydlícím sama, protože už jí všichni začínají mít plné zuby.
A protože Sára pořád neměla žádnou práci, nabídl jí Pete brigádu za kasou v obchodě, kde pracoval jako manažer. Ale Sára mu na to řekla, že je na takovou práci příliš kvalifikovaná a hlavně nechce pracovat s lidmi.
Návštěva
Během následujícího měsíce jim oznámila, že její kamarád z Anglie přijede na týden na návštěvu. Matt jí připomněl, že návštěvy, které zůstanou déle než 3 dny, musí schválit ostatní spolubydlící. Sára mu na to řekla, že tahle návštěva je důležitá pro její mentální zdraví.
Když kamarádka dorazila, představil se jako Biskup Sasarai1. Sára i Biskup Sasarai celou dobu hráli videohry. Pete se s nimi dal občas do řeči a zjistil, že Sářina kamarádka opravdu věří, že je Sasarai a že vlastně celá jejich online komunita věří, že jsou postavami z her.
Čtvrtý den návštěvy spolubydlící uspořádali grilovačku na oslavu Mattových narozenin. Pozvali i Sáru a Sasariho s tím, že jim udělají vegetariánský burger. Pozvání odmítli a místo toho si vyrobili protestní cedule a prostestovali proti konzumaci masa. Asi po 20 minutách jednomu se spolubydlících došla trpělivost.
Už sakra dospějte, sežeňte si nový prášky na šílenství a nechte nás na pokoji.
Po těchto slovech se Sára rozplakala. Křičela, že jí nikdo nerozumí, a že nenávidí, když jí lidé považují za šílenou jenom kvůli jejím alternativním názorům. Sasarai ji utěšoval a okřikl spolubydlící, že jsou strašní lidé a že Sára trpí posttraumatickou stresovou poruchou kvůli šikaně na základní škole.
Na to Matt namítl, že kvůli nějakému posmívání na základce nemůže mít nikdo PTSD, že takovou poruchu někdo má třeba ze znásilnění nebo pokud jsou oběťmi násilného činu2.
Na to se Sára zavřela ve svém pokoji a posílala Sasaraie pro jídlo. Po dvou dnech ho vyslala s dopisem, ve kterém prosila o večerní setkání se spolubydlícími. Navečer se tedy všichni sešli a Sára se jim svěřila se svou minulostí, vyprávěla jim o svém odloučení s rodiči a o šikaně ve škole a online. Nedá se říct, že by se setkala s pochopením. Nakonec se přiznala taky k tomu, že ve své přihlášce lhala a všechny kontakty, které Mattovi dala, byly kontakty na její kamarády. Po tomto jí všichni požádali, aby z domu odešla. Matt jí sdělil, že může zůstat po zbytek měsíce a pak jí vrátí zbytek zálohy.
Na to se Sára úplně zhroutila a Sasari se rozhodl prodloužit svůj pobyt o dalších deset dnů, aby byl Sáře oporou. S tím Matt nesouhlasím, argumentoval tím, že je v podstatě cizí a nikdo ani nezná jeho jméno. Po chvíli vysvětlování soulbondingu Matt s pobytem Sasaraie souhlasil, ale pouze na deset dní. Pak bude muset odejít. Následně po něm poslal vzkaz Sáře, že s ní chce mluvit.
Matt jí totiž domluvil návštěvu u psychiatra, svého kamaráda. Sára neměla pojištění, ale Matt jí tuto návštěvu domluvil zdarma. Sára zřejmě dostala léky na předpis. Týden ještě strávila zavřená ve svém pokoji, pak si začala pomalu hledat práci a nové bydlení. Když se jí spolubydlící ptali, kde bere peníze, když nepracuje, řekla jim, že dostává příspěvky od členu její soulbondingové církve. Nakonec se Sáře podařilo získat pozici testera v místní softwarové společnosti.
Před nástupem do práce ještě na týden odletěla navštívit svého přítele. Na cestě zpátky mělo její letadlo zpoždění a na letišti přistálo až ve dvě ráno. Zkoušela volat domů, jestli by jí někdo ze spolubydlících nemohl vyzvednout, ale bylo jí sděleno, ať si zavolá taxíka. Domů se dostala až ve čtyři ráno v ne zrovna dobré náladě. Ihned začala křičet, že se k ní chovají necitlivě. Matt se jí zeptal, jestli bere své prášky, ale Sára mu odsekla, že ne.
Můj přítel říká, že pro mě nejsou dobré.
Jeden ze spolubydlících, Tim, jí řekl, ať si dá prášek a drží hubu. Po té se všichni rozešli zpátky do svých pokojů. To Sáru rozzuřilo do běla. Začala vytahovat nádobí ze skříní a rozbíjet ho, dokonce rozbila i okno. Když ráno odcházel do práce, seděla Sára v obývacím pokoji a hrála hru na konzoli. Do práce ten den nešla.
Soudní spor
Blížil se den Sářina očekávání, ale nevypadalo to, že by se S8ra měla ke stěhování. Matt jí tedy připomněl, že od příštího měsíce nemá v domě co pohledávat. Sára opáčila, že výpověď nedostala písemně. Což Matt se zaťatými zuby napravil. Ale tady jeho lekce v zákonech týkajících se zákona o pronajímatelích a nájemnících teprve začala. Na jeho výpovědi totiž nebyl vyplněný důvod výpovědi a Sára ho chtěla znát. Spolubydlící se nedrželi zpátky a stěžovali si na vše, od hluku až po Sářinu víru.
A asi nikoho nepřekvapí, že se toho Sára chytla. Mattovi brzy přišlo oznámení, že je na něj podána stížnost pro nezákonnou výpověď z bytu z důvodu náboženství. Stížnost sice nebyla shledána jako opodstatněná, ukázalo se však, že si Matt bude muset požádat o oficiální certifikaci k provozu ubytovacího zařízení.
Po uplynutí výpovědní doby se Sára opět nevystěhovala. Matt proto podal žalobu na vyklizení bytu, aby Sáru vystěhoval soudně. Sára se bránila podáním žaloby kvůli neoprávněnému vystěhování z důvodu náboženství a invalidity. Termín soudu byl stanoven až za dva měsíce.
Párty
Čtvrtého července spolubydlící pořádali svou tradiční párty na oslavu Dne nezávislosti. Sára se zavřela ve svém pokoji, protože grilovali maso, s čímž nesouhlasila. Několik dní na to se opět objevil Sasarai a společně se Sárou sdělili Mattovi, že chtějí taky uspořádat párty. Argumentovali tím, že všichni ostatní taky pořádali párty a měli návštěvy. Matt jim řekl, že všechny párty osobně schvaluje, ale Sára opět použila svou řeč o diskriminaci.
V pátek o půl sedmé večer se Pete vrátil domů z práce a našel své spolubydlící v zachmuřené náladě popíjet venku. Zeptal se ji, co se děje, a dozvěděl se, že vevnitř je 12 Sářiných následovníků i s polštáři a dekami. Očividně se chystali v domě přespávat.
Matt Sáru upozornil, že v domě nechce lidi, které nezná, ale Sára ho opět odkázala na párty na oslavu Dne nezávislosti – to přece v domě také byli lidé, které Matt neznal.
Fajn, ale v deset budou všichni pryč, nebo zavolám policii.
Na to se Matt a ostatní spolubydlící na protest usadili v obývacím pokoji, který chtěla Sára využít pro svůj náboženský obřad. Sára a Sasarai opět museli pohrozit diskriminací, aby se osazenstvo přestěhovalo do kuchyně, odkud celý obřad sledovali.
Za pět minut deset Matt skupině soulbonderů oznámil, že mají pět minut. Na to se strhla potyčka nejprve slovní, ale nakonec se jeden ze soulbonderů pokusil praštit jednoho ze spolubydlících, Tima. Matt nakonec zavolal policii, která návštěvníky donutila opustit dům a odvedla si s sebou toho, který se pokusil o útok na Tima.
Všichni předpokládali, že po tomto incidentu se bude chtít Sára vystěhovat ze své vlastní vůle. Místo toho zůstala s tím, že v domě cítí blízkost svého soulbondu, a podala na Matta žalobu ve věci drobného sporu – kvůli ukradeným svíčkám a ušlému zisku kvůli přerušenému náboženskému rituálu.
Práce
Sára měla také problémy v práci. Kvůli svým diagnózám a invaliditě si vymohla spoustu výjimek a ústupků, často na úkor a pohodlí svých spolupracovníků. Jednou vzala do práce také Sasaraie, který tam začal rozdával pamflety o jejich náboženství. Zaměstnavateli se také nelíbilo, že v pracovní době updatuje svůj blog, a nechal ho ve firemní síti zablokovat. Když to Sára zjistila, pokusila se donutit pracovníky IT oddělení, aby její blog odblokovali, a když odmítli, šla je nahlásit na personální oddělení. Brzy na to byla propuštěna.
Pokračování
Matt se stále snažil Sáru přesvědčit, aby se odstěhovala ještě před soudem, ale ta odmítla s tím, že se v domě její soulbond cítí dobře. Sasarai byl se Sárou tak často, že mu Matt začal účtovat nájem.
Klid však nenastal. Jednoho dne se Pete vrátil z procházky do domu plného řevu. Sářin přítel se vrátil dříve a nachytal Sáru v posteli se Sasaraiem. Přítel se se Sárou rozešel a odešel. Sasarai zatím zůstal, ale brzy se musel vrátit zpátky domů. A bylo to na dlouho naposledy, co Sáru navštívil, protože brzy po svém návratu zavolal Sáře, že byl zatčen. Živil se podvodník a konečně na něj přišli.
Reakce
Jelikož byla historka publikovaná po částech jako popis současných událostí, dostalo se příběhu velké pozornosti. A ne všechny byly pozitivní, protože autor si rozhodně nebere servítky při popisu všech zúčastněných. Sára je v příběhu vylíčena téměř jako komický záporák a její přátelé jako karikatury, ale při popisu autor naprosto jasně ukazuje svoje vlastní předsudky.
Netrvalo to dlouho a fórum SomethingAwful se pustilo do pátrání po pravdivosti příběhu. Brzy si někdo všiml podobností mezi Sárou a Jenou z Final Fantasy House. Diskutující došli k závěru, že by se mohlo jednat o Aeris, která Jeně představila koncept soulbondingu.
Naštěstí se ukázalo, že je celá historka se Sárou vymyšlená. Internauti však byli rozhodně na dobré stopě, když vymyšlenou Sáru dali do souvislosti s Aeris.
Aeris
Po roztržce s Jenou se po Aeris slehla zem. A kdo by se jí divil. Jena rozhodně neudělala soulbondingu dobré jméno a po tom, jak se jí pokoušeli vykreslit v historce o šílené spolubydlící, by se ke sobě asi těžko někdo otevřeně hlásil. Podcastu Human Exception se přesto podařilo Aeris kontaktovat. A Aeris souhlasila s poskytnutím interview.
Aeris neměla lehké dětství. Po celou svou školní docházku byla šikanována. Bylo to v době, kdy jedinou radou bylo šikanátory ignorovat, aby je to přestalo bavit a nechali toho. To se samozřejmě nikdy nestalo, ani rodiče, ani učitelé však nic jiného neudělali. A tak jí nezbývalo než hledat útěchu v knihách, psaní a hrách. V roce 1992 narazila na Final Fantasy IV, což odstartovalo její nadšení pro celou sérii. Brzy taky našla AOL e-mail list plný lidí, kteří byli z Final Fantasy stejně nadšení jako ona. A zde také poprvé narazila na soulbonding.
Bylo to slovo, které sama vymyslela, když byla ještě malá, aby nějak pojmenovala své propojení s postavami a které s námi sdílela. Určitě neměla v úmyslu ho zpopularizovat na internetu.
S Aeris tento koncept silně rezonoval. Byla fanynkou literatury a RPG, doslova s postavami žila. Soulbonding pro ni bylo prohloubením již existujícího status quo.
O několik let později, někdy na přelomu let 1999 a 2000, ji kamarád seznámil s Hojem. Bylo to poprvé, co Aeris narazila na někoho mimo svou internetovou bublinu, kdo znal soulbonding. Byla to jedna z věcí, díky které se brzy spřátelili, dokonce se i párkrát navštívili. V zimě roku 2001 ji pak Hojo už i s Jen pozvali na návštěvu. Protože neměla nic lepšího v plánu, Aeris pozvání přijala.
Pak už je neviděla až do léta 2002. Následně je Aeris ještě párkrát navštívila, ale většinou se stýkali pouze online. Jena na všechny tlačila svou vlastní pokřivenou verzi soulbondingu a všichni tak nějak tiše souhlasila s neustálým roleplayingem přidělených postav. A zatímco většina Jeniných obětí má za to, že soulbonding myslela smrtelně vážně, podle Aeris to prostě jen moc dobře hrála.
Pro všechny, kteří pochybují, že Jena věděla, že je to jen hra: ověřovala jsem to. Řekla mi, že jsem dobrá herečka, a tak jsem jí odpověděla, že mě nikdy neviděla hrát. Neochotně připustila, že všechno, co děláme, je svým způsobem hraní.
Aeris už od začátku připadala Jen podezřelá. Jenino chování jí přišlo podezřelé, ale byla tehdy ještě mladý a připadalo jí, že nikomu nemá co kecat do života. Nebyla si s nikým ze skupiny natolik blízká, aby měla tendenci je varovat, přece jen to byla skupina lidí na roleplaying. Připadala si spíše trapně, když se před ní hádali kvůli penězům.
Naštěstí měla brzy možnost se od skupiny odstřihnout. Jena po Aeris chtěla, aby jeden víkend přijela na návštěvu, ale zrovna ten víkend už měla Aeris jiné plány, a tak odmítla. Jena to vzala velmi špatně. Vztekala se a vygradovala svůj požadavek tak, že dala Aeris ultimátum: buďto přijede, nebo je jejich přátelství konec. Pro Aeris to bylo v tu chvíli velmi snadné rozhodnutí. Stala se tak veřejným nepřítelem číslo jedna a přišla o spoustu přátel.
Sára a Aeris
Aeris si rozhodně přála na tuto část svého života zapomenou a docela se jí to dařilo. Až do léta roku 2008. Připravovala se tehdy na stěhování za svým přítelem, když jí kamarádka napsala, že se o ní na internetu šíří divná historka.
A i když Sářina sága nikdy Aeris nezmínila přímo, přesto byla najednou hlavním záporákem celého příběhu. Jak si ale lidé dosadili Aeris za Sáru?
Netrvalo příliš dlouho a v diskuzi o Sáře padla zmínka o Final Fantasy House. Jen byla ve své době pravděpodobně jedním z nejslavnějších soulbonderů mimo komunitu. Přesto však nikdo nevěřil, že by Sára byla Jen. I když se oba příběhy podobali, detaily neseděly.
Na SomethingAwful fóru se objevil uživatel, který na střední škole chodil s holkou, která se podobala Sáře. Byla fanynkou Suikodenu a soulbondingu a dokonce si legálně změnila jméno. To vše doprovodil odkazy na weby, na které přispívala, a dokonce i fotkou dokumentů, které dokazovaly změnu jména. A tou ženou nebyl nikdo jiný než Aeris.
Podle Aeris s daným uživatelem opravdu chodila, ale jednalo se o pár týdnů a bylo to spíš z lítosti než z velké lásky. Velmi mu vadilo, že se Aeris aktivně zapojuje do online komunity kolem her, a žárlil na postavy, které se jí líbily.
Několik lidé blízkých Aeris se rozhodli zasáhnout. Prosili moderátory Housemate Horor, kde byl příběh publikován, aby ho smazali. Začali také s komentáři, ve kterých se Aeris zastávali. Díky tomu se diskuze opět rozhořela, dokonce ještě víc než předtím. Čím dál více lidí poukazovalo na nesrovnalosti v příběhu (např. na obrovský dům v Kalifornii, ve kterém mladý majitel pronajímá pokoje za pár korun).
Jednadvacátého srpna 2008 byl vydán dvanáctý příspěvek, který sliboval záznam ze soudního řízení se Sárou, ale žádný další příspěvek se neobjevil. Autor se odmlčel.
Příběh o Sáře rozhodně nebyl pravdivý, ale podivně se blížil pravdě. Aeris poukázala na jednu událost, který nejen přímo inkriminovala její osobu, ale také ji přivedla na stopu autora ságy o Sáře.
Výlet do UK
Na začátku roku 2008 skončila Aeris se svou stáží. Rozhodla se užít si volna, než si najde novou práci, a navštívit kamaráda Alana, který žil ve Velké Británii. Výlet ale rozhodně nešel podle plánu. Celníkům přišla mladá, nezaměstnaná holka, co cestuje jenom s batůžkem, podezřelá. Zavolali Alanovi, aby si prověřili jeho finanční situaci, ale Alan vůbec netušil, proč mu volají, ani že má Aerie na letišti problémy, odmítl jim tedy cokoliv říct. A Aeris nebyla vpuštěna do země.
Podobně jako v Sářině sáze, Alan nakonec letěl navštívit Aeris v USA.
Problém je, že o tomto návštěvním fiasku věděla jen malá skupina lidí ve fandom skupině na LiveJournalu. A nebylo těžké vyvodit, kdo z nich to vynesl ven.
Tady ale zajímavá podobnost mezi událostmi v Suikoden fandomu a Sářině příběhu nekončí. Aeris, její přítel Will a Alan se zúčastnili Anime Central, velkého anime conu v Chicagu. Účastnili se fanouškovského Suikoden panelu v cosplayi. Alan cosplayoval biskupa Sasaraie a Aeris mu z legrace vyrobila letáčky parodující křesťanskou propagandu, která jí kdysi přistála ve schránce.
Alan si u jednoho stolku objednal fanart a jelikož fanartistka byla taky fanynkou Suikodenu, dal jí z legrace jeden letáček. Když Anim Central skončil, všichni se rozešli a vypadalo to, že se žádné drama nekonalo. Tedy dokud si to daná fanartistka nerozmyslela a nezačala šířit pomluvy o šílené cosplayerce3 rozdávající náboženské letáčky.
Šílený fandom
Fandom Suikodenu není moc velký, takže se vše velmi rychle rozšířilo. A velmi rychle také bylo jasné, kdo za tím vším stojí – nechvalně známá skupina 6 kamarádek4. Byla to skupina známá svým trolením a šikanou členů fandomu, kteří se jim z nějakého důvodu znelíbili.
Byly známé svou transfobií, dlouhodobě si dělaly srandu ze soulbondingu a velmi aktivně se stavěly proti Luc x Sasarai pairingu, protože se později ukáže, že jsou to klony. Především jedna z nich byla známá svými útoky na autorky, kteří psali povídky na tento pairing.
Dalším důvodem mohla být snaha vypudit Aeris z fandomu. Přece jen byla známou autorkou fanfikcí a představovala tak pro ně velkou konkurenci.
Závěr
Poté, co Aeris konfrontovala skupinu, celý příběh o Sáře zmizel. Na(ne)štěstí internet nezapomíná a legenda stále žije. Ještě dlouho po té, co byla Sářina sága smazána, se množí teorie o jejím významu, lidé stále pátrají po Aeris na internetu a také se za ní někteří vydávají.
Aeris se po tom všem stáhla do ústraní a do fandomů už se raději nezapojuje.
